Co jsou to duchové? Proč jsou tady? Jaký je jejich smysl? Jsou to jen sny a představy našeho mozku, nebo něco skutečně existujícího, ale stále jaksi nepochopitelného? Jsou to opravdu duše zemřelých, nebo poslíčkové zla? Zkuste si přečíst tuhle úvahu a možná, že někde mezi řádky najdete aspoň nepatrnou odpověď na některé z nich.
Duchové mohou být podstatou našeho bytí. Něco jako naše vnitřní já. Někdo věří, že tato duše zůstává zde na Zemi po smrti, zatímco naše tělo a život přestane existovat. Při klinické smrti většina lidí popisuje určitý zážitek či sen, kdy se ocitají mimo své fyzické tělo. Začínají znovu vnímat svět okolo sebe, zjištují, že mají nějaké nové duchovní tělo, které se jim někdy jeví jako slabý mrak mlhy. Při tom všem pociťují velmi krásné pocity, takové které dosud nepoznali. Cítí, že za doprovodu svých již zemřelých přátel putují k nějaké bráně či přechodu někam jinam, do zcela něčeho neznámého, do jiné dimenze.

Další z teorie je, že duchové jsou prostě lidé, kteří zemřeli a ve svém životě nebyli dostatečně čestní, spravedliví na to, aby mohli vstoupit do dalšího života. Namísto jejich nového života se potulují po Zemi jistou dobu. Obvykle setrvávají v okolí strašidelných domů. Některá náboženství jsou dokonce toho názoru, že všichni duchové jsou jen zlo záhrobí. V tomto případě tedy žádní andělé dobra neexistují. Já osobně neveřím v žádné takové nadpřirozené bytosti, ale na druhou stranu jsem tak na 70% přesvědčen, že po smrti něco nového existuje. Albert Einstein jednou řekl "Žijící hmota nemůže nikdy přestat existovat". Každý živý tvor obsahuje nějaké myšlení, svého ducha, svoji osobnost a jiné zpodobnění síly jeho vlastní energie, kterou přenáší přes prostředí každý den. Tak je tedy možné, že opravdu duchy vidíme a slyšíme jako přežité vnitřní osobnosti zesnulého človíčka. Proto možná všichni duchové nejsou stejní. Existují tak poslíčkové zla, dobra, prokletí duchové, nebo jen ti, kteří se jen tak potloukají okolo, aby oni nemuseli opustit jejich známý svět.

Po čtyřech letech výzkumu vědci zjistili, že průměrná osoba využívá denně jen asi 10% jejího mozku. Někdy citová úzkost, obvzlášt mezi dospíváním je silná dost na to, aby vyrušila dostatek energie z těla do okolí. Potom se předměty mohou někdy zdát, že se vznáší nebo pohybují. Samozřejmě bez působení jiné okolní síly (psychokinéza). Tak mohou lehko dávat vinu na strašidla. Tohle ale neříká, že duchové a strašidla neexistují, mohlo by to však vysvětlit nějaký pohyb vytvořený nevysvětlitelným zdrojem.

Vyvolávání duchů

Vyvolávání duchů není žádná obyčejná hra. Je to souboj s duchy zemřelých. Může se stát, že se ti vše vymkne z ruky a ty už se pak do smrti nezbavíš duchů, kteří ti budou otravovat život, v horším případě i tvoje zdraví. Proto si dobře všechno rozmysli, než si začneš pohrávat s něčím, co je zcela mimo naše chápání! Uvědom si, že existují věci, které nikdo z nás smrtelných nemůže ovlivnit! Jsou také zlí duchové, kteří odolají jakémukoliv zaříkání! A ještě něco - pokud nebudeš skutečně věřit, nikdy se ti vyvolávání nepodaří !

Co budeš potřebovat?
* svíčky ( kolik jen chceš ) , stolek , popřípadě i desku s písmeny nebo třeba jen sklenici , pro případ nouze růženec , kříž z dubového dřeva ovázaný rudou nití atd.
* V zatemněné místnosti se sedněte dokola kolem stolku. V místnosti mohou svítit pouze svíčky. Pak zavřete na chvíli oči a jen tak relaxujte. Snažte se nemyslet na nic určitého. Připravte svou mysl na nepochopitelné zážitky. Pak se dohodněte, jaké bude vaše znamení. Může to být třeba bouchání nohy od stolku, nebo pohyb sklenicí. Pokud máte desku s písmeny, položte na ni jakýkoliv předmět. Vyvolaný duch bude předmětem hýbat a ukazovat na jednotlivá písmena. Pak ještě musíte zvolit mluvčího, který ducha vyvolá. Také se domluvte, koho budete vyvolávat (  bylo by dobré zvolit nekonfliktní osobu ). Položte ruce na stůl tak, aby se dotýkaly malíčky vedle sedících osob. Také se musí dotýkat oba palce. Soustřeďte své myšlenky na ducha, kterého vyvoláváte. Vyvolávání je v tomto případě jednoduché - postačí věty typu ,, DUCHU MÉ ZEMŘELÉ BABIČKY , VYVOLÁVÁM TĚ V TUTO POZDNÍ HODINU. ZJEV SE NÁM A OZŘEJMI NĚKTERÉ SKUTEČNOSTI , KTERÉ JSOU NÁM UTAJENÉ! " Nemusí to znít přesně takto, ale jakkoliv podobně. Pak už se jen zeptejte, jestli je v místnosti, a pokud odpoví kladně, můžete se ho ptát, na co vás napadne. POZOR! Nikdy nezapomeňte na konci seance ducha zase odvolat . Postačí jednoduchá větička - ,, DUCHU , DĚKUJEME TI ZA POMOC, KTEROU JSI NÁM POSKYTL A TEĎ SE VRAŤ, KAM NÁLEŽÍŠ. ODVOLÁVÁME TĚ Z NAŠEHO SVĚTA, A PROTO SE JIŽ MEZI NÁS SMRTELNÉ NEVRACEJ ! " opět to nemusí znít přesně...