Nikola (Šuhaj) TESLA

MetaScience Productions Box 32, Kingston, RI 02881 Phone/FAX (401) 294-2414
ZEPTEJ SE DR. SEIFERA je probíhající dialog o častých otázkách o Nikolovi Teslovi. Poslední dvě otázky se poprvé objevily v magazínu Extraordinary Science.

1. Vysvětlete prosím Teslův pojem stroj Smrtelný Paprsek v třicátých letech 20.století. Byl to laser nebo urychlovač paprsků?
Tesla začal pracovat na zbraních s urychlovačem částic již v roce 1893, kdy vynalezl bodovou lampu. Poté předělal práci Williama Roentgena - objevitele rentgenových paprsků. V té době Tesla "střílel" rentgenovými paprsky na velké vzdálenosti a vytvořil tak fotografie koster ve vzdálenosti až 40 stop od zbraně. Tesla také experimentoval s vystřelováním katodových paprsků na různé terče. Tyto pokusy vedly Teslova kolegu J.J. Thompsona k objevení elekronu. V polovině 90. let 19. století tedy Tesla diskutoval s Thompsonem zejména v různých odborných magazínech.
Asi v roce 1918 měl Tesla aparát podobný laseru a střílel s ním na Měsíc. Je zřejmé, že v jeho práci z roku 1893 Vynálezy, výzkum a spisy Nikoly Tesly popisoval bodovou lampu se všemi komponenty potřebnými k vytvoření laserového paprsku. Tato lampa byla konstruována tak, že veprostřed byl umístěn uhlík, diamant nebo rubín a tento bod byl napojen na elektrickou energii tak , aby vznikl výboj. Jestliže to byl rubín, tak by to měl být postup, jak sestrojit rubínový laser.
Tesla ve své práci zmiňuje paprsek světla tenký jako tužka, který vznikl na základě předchozího pokusu. Věřím, že Tesla vynalezl nejen rubínový laser, ale také řádně svůj pokus demonstroval a jeho výsledky publikoval. Zařízení mělo však chybu, že bylo sestrojeno tak, aby se tlačítko zničilo nebo vypařilo, takže efekt byl pouze krátkodobý.
Nicméně v roce 1918 Tesla pravděpodobně použil podobný aparát k vysílaní laserových pulsů na Měsíc.
Paprskový urychlovač je poněkud odlišná věc, která se vyvinula z jeho střelné zbraně z mládí. Byla postavena na principu stlačení vzduchu do ložiska a následného vystřelení korku. S touto puškou mohl střílet na různé terče a zvířata, zároveň ji Tesla popisuje ve své autobiografii.
Tesla si následně uvědomil, že paprsek nebude mít tolik energie na ničení i pokud by měl laser nebo podobný paprsek, který se na dlouhé vzdálenosti různě rozstřelí. Tesla tedy přišel k závěru, že bude střílet mikroskopická zrnka místo paprsků. Proud se tím pádem nerozdělí.
Po prostudování Van deGraaffova elektrostatického generátoru, který používá lepenkový pás k vytváření vysokého napětí, začal Tesla pracovat na využití podstatných zařízení ke generování vysokých výbojů. Vyměnil pás za ionizovaný proud vzduchu a poté použil tento elektrifikovaný proud k odpuzování malých částic, které byly vyrobeny z wolframu. Tyto částice byly vystřeleny do rozšiřitelné vakuové trubice ve tvaru kanónu.
Domnívám se, že toto zařízení představené v roce 1984 zesnulým Dr. Andrijem Pucharičem z International Tesla Society na Teslově Stoletém Symposiu, bylo velké jako Wardenclyffeská věž. Hředlo mohlo asi 100 stop vysoké a asi obsahovalo ionizovaný pás vzduchu.
Kupolovitá část věže měla pokračovat v distribuování ionizovaného proudu a udržovat náboj. Na špičce věže bylo elektronové dělo. Tato zbraň, kterou se Tesla snažil prodat během 2. světové války Spojeným státům, Anglii, Sovětskému svazu a Jugoslávii by byla schopná sestřelit přilétající letadla na vzdálenost 300 mil.
Důkaz, že tato zbraň byla předána Rusům byl podán Kolonelem Tomem Beardenem , když v roce 1977 publikoval obrázek (a článek o 7000 slovech) v AVIATOR WEEK, kde paprskový urychlovač vypadá stejně jako v Teslových patentových dokumentech z roku 1937.
Otázkou zůstává, zda Tesla opravdu sestrojil paprskový urychlovač. Myslím si, že z historického hlediska je zřejmé, že pracoval na podobných zařízeních po třicet let. Také jasné, že Tesla sestrojil funkční model. Ve věku 81 let řekl na slavnostním setkání, že to nebyl pouze experiment. " Sestrojil jsem to a vyzkoušel. Potřebuji ještě chvilku času na to, abych ho světu ukázal.

2. Byl Tesla skutečně zabit nebo zemřel přirozenou cestou?
Tesla byl vždy velmi hubený člověk a v 90. letech 19. století několikrát zkolaboval. V roce 1893 na Světovém veletrhu řekl, že "mnoho vědců požádalo skupinu elektrikářů o přednášku. Mnoho jich přislíbilo, ale nakonec nepřišlo. Já jsem ovšem jediný zdravý muž, který dokázal přinést své aparáty a říci vám stručný popis své práce."
Katharine Johnson se také několikrát zmínila o Teslově zdraví a odmítání jíst pořádná jídla.
Po letech přestal Tesla jíst maso a ve třicátých letech dokonce odmítal tuhá jídla. Pil mnoho teplého mléka a různé zeleninové džusy, například z artyčoků nebo z celeru. Také si do jídla přidával med.
Ve svých osmdesáti letech vypadal velmi podvyživeně. Poslední publikovaná fotka kde mu bylo 86 let ho zachytila těsně před smrtí. Byl to velmi hrůzný pohled a ještě jsem to nikdy na svých přednáškách nikomu neukázal. Byl mnohonásobně hubenější než na fotce o pár měsíců dříve s neteří Savou Kosanovic, jugoslávskou velvyslankyní a králem Petrem ze Srbska, který odešel do exilu. Myslím si, že Tesla zemřel přirozenou smrtí. Bylo mu 86 let, nicméně určitě svou smrt uspíšil svými stravovacími návyky.

3. Zavinil Nikola Tesla výbuch v Tungusce na Sibiři v roce 1908?
Podle Teslovy výpovědi v roce 1916 (Nikola Tesla a jeho práce na střídavých proudech), byla Wanderclyffská věž hojně zobrazována do roku 1907. Nicméně po roce 1903, kdy firma Westinghouse odstranila veškeré funkční komponenty, byla naprosto mimo provoz. Proto nemohl mít Tesla potřebné vybavení, aby vytvořil tak mohutnou explozi o pět let později. Dále z našeho nedávného telefonického rozhovoru s Dr. Jamesem Corumem vyplývá, že věž byla schopná vyprodukovat asi 300 kW (šestkrát tolik co obyčejné stanice) a dodat 10 kW na protější stranu Země. Tato energie by pravděpodobně stačila na osvětlení pro jednu žárovku. Nikde ovšem nebyla energie na obrovskou explozi v Tungusce. Corum tvrdí, že přenos takového množství energie způsobuje lámání vzduchu kolem vysílače, což je na vině toho, že stroje přestávají fungovat. Poslední odhady z knihy The Day The Sky Split Apart od Roye Gallanta (1995, Simon & Schuster) ukazují, že exploze poškodila území o rozloze zhruba jako Rhode Island a vytvořila energii 2000krát větší než atomová bomba v Hirošimě. Podle Coruma, by bylo opravdu nemožné vyslat takovou energii k výbuchu. Pokud ovšem Tesla neměl zařízení k vytvoření aspoň 1 procenta magnetické energie Země, která může takovou explozi vyvolat. Ale nemyslí si, že by toho byl Tesla schopen.
Fotografie pořízené z místa sibiřské exploze ukazují mnoho popadaných stromů, jako tomu bylo u sopečné erupce na hoře Sv. Heleny u Washingtonu nedávno. Nejsem si jist, zda měl Tesla takovou technologii nebo vůbec sklon použít Wandenclyffův projekt k vytvoření takové energie a pohromy. Tesla určitě uvažoval o tom použít podobnou věž k sestřelení letadla pomocí paprskového urychlovače. A v úplně jiných dimenzích uvažoval o vytvoření zemětřesení, které mohou být nebezpečné v několika ohledech: spadnutí budov po použití oscilátoru na hlavní paprsek nebo umístění několika obrovských dynamitů.
Kde se tedy objevila myšlenka, že Tesla zavinil explozi v Tungusce? Odpověď je pravděpodobně trojí:
V jeho článku v New York World z roku 1907 (rok před explozí) říká, že jeho vysílač už vyprodukoval sílu 25 milionů koňských sil a podobný nástroj by po sestrojení a částečném vylepšení vytvořil výbušnou sílu přes 800 miliónů koní. Tesla také konstatuje, že bude schopen směrovat elektrickou energii s velkou přesností na jakékoli místo zeměkoule. Ze spisů Toma Bardena, jeho spolupracovníků a Dr. Andrija Pucharice víme, že tomu tak opravdu bylo.
Bearden tvrdí, že Teslovy vlny ruší každé vlákno časoprostoru. Proto je možné vytvořit okamžitou katastrofu na vzdáleném místě. Dále Bearden naznačuje, že Rusové s tímto jevem ve studené válce experimentovali. V podstatě si ale myslím, že je vysoce nepravděpodobné, aby tato zbraň reálně existovala. Je pravděpodobnější, že by Wanderclyffská věž dokázala narušit elektrický výkon na předem daném místě a zapříčinila celkový výpadek nebo jiný podobný fenomén. Tato technologie je však určitě dávno zapomenuta a ztracena.
Bearden nicméně tvrdí, že není se svými poznatky sám. Dne 14.9.1973 napsali A.A. Jackson a M.O.Ryan do magazínu Nature, že Tunguský incident mohl být zapříčiněn v souvislosti se zemětřesením a malou černou dírou.
Pucharic byl pravděpodobně jedním z prvních lidí ovlivněných Beardenovými a jinými teoriemi, kteří si mysleli, že za katastrofu může Tesla. Alespoň to tvrdí Tad Wise autor zmíněné biografie o Teslovi. Minulý rok mi řekl, že byl vyveden z míry Pucharicovými nápady a proto je zahrnul ve své knize. I když je Wiseova kniha částečná fikce, tento fakt je pravdivý.
Já osobně se domnívám, že tunguská exploze byla zapříčiněna meteoritem nebo malou kometou. Několik očitých svědků zachytilo neurčitý dlouhý padající objekt v červnu 1908. V roce1986 uvedl Louis Frank z Univerzity v Iowě, že veškeré oceány vznikly stejným způsobem, jelikož komety dopadají na Zemi již po desítky miliónů let. Komety jsou tvořeny převážně ledem a po vstupu do atmosféry roztávají. Zpočátku byla tato teorie znevažována, ale podle zprávy News and World Report z 9.6. 1997 byla už NASA schopná vyfotografovat od pěti do třiceti komet ( některé velké jako dům) narážejících do vnějších vrstev atmosféry každou minutu. Poté se rozlomí a často se dostanou na Zemi v podobě deště.
Nickolai Vasiliev ve své knize Gallant Book uvádí hypotézu, že tunguská kometa proletěla podél atmosféry, explodovala ve výšce dvou nebo tří mílí nad povrchem a vlastně nikdy nedopadla na Zemi. Dodává, že v roce 1989 jeden asteroid minul Zemi rychlostí 40 000 mil za hodinu ve výšce 400 000 mil. Měsíc je vzdálen asi 240 000 mil od Země. Jelikož se ale nenašly žádně kousky meteoritu nebo komety na místě exploze, Vasilievova teorie zůstává neověřena.

4. Slyšel jsem, že Tesla pracoval na Filadelfském experimentu. Jakým rozsahem se na něm podílel ?
Pravděpodobně víte, že tento experiment je velmi kontroverzní záležitost. Jedna teorie nabízí vysvětlení, že celá loď byla sestrojena, aby zmizela a objevila se na jiném místě. Jedno z vysvětlení říká, že tento pokus byl proveden dematerializací a následnou rematerializací lodě. Pravděpodobnější ale je, že loď zmizela pouze na radaru a pak se znovu objevila. Mohlo to být vykonáno mnoha způsoby - vytvořením speciálního elektrického pole, které je těžké rozpoznat nebo potažením lodě speciálním materiálem (Kevlar?) z polyuretanového vlákna, aby absorbovalo elektromagnetickou energii, a tím pádem zabránilo radarovým paprskům odrážet se od trupu a tak nechat loď zmizet.
Neviditelný bombardér má potah vyroben ze sloučeniny, která absorbuje radarové paprsky. Teslovo zapojení do Filadelfského experimentu je často dáváno do souvislosti s jeho předpokládanou spoluprácí s Albertem Einsteinem. Prošel jsem všechny zdroje, které by ověřily jejich vzájemný vztah, ale neexistuje žádná korespondence, jen jeden slavný dopis od Einsteina, v němž gratuluje Teslovi k 75. narozeninám. Žádné další materiály jsem nenašel ani v Teslově muzeu v Bělehradě ani v Einsteinových archivech v Israeli na Univerzitě v Jeruzalémě.
Tesla byl spojován s Einsteinem na základě slavné fotogafie z 23.4. 1921 v New Brunswicku, New Jersey na oslavě nového transatlantického vysílaní RCA. Události se zúčastnilo mnoho vědců a ředitelů organizací RCA, GE a AT&T (Charles Steimetz, Krviny Langmuir, David Sarnoff a Albert Einstein). Mezi Steimetzem a Einsteinem je muž, který se podobá Nikolu Teslovi. Také jsem se domníval, že to je opravdu Tesla a přednášel o tom v roce 1986 na ITS symposiu. Margaret Cheney a R.G. Williams se o této podobnosti také zmínili v jejich biografiích.
Po diskusi a Lelandem Andersonem a dohledáním původních materiálu (včetně článku v New York Herald i původní fotografie) se ukázalo, že to byl inženýr AT&T John Carson.
Pravým důvodem proč Einstein napsal Teslovi byl Kenneth Swezey, který o Teslovi pomáhal ve 20.,30. a 40. letech a psal o něm mnoho článků. Swezey se spřátelil s Einsteinem ve dvacátých letech po napsání několika pojednání o teorii relativity. Einstein mu několikrát obdivně napsal.
Z toho vyplývá, že Tesla nikdy neudržoval blízké styky s Einsteinem a také je velmi nepravděpodobné, že pracoval na Filadelfském experimentu. Nicméně Tesla pracoval na výzkumu radaru okolo roku 1903 a poté také v průběhu 1.světové války.

5. Oženil se někdy Tesla nebo měl alespoň nějaký vážný vztah?
V polovině dvacátých let se Tesla svěřil Dragislavu Petkovichovi - srbskému reportérovi pro Politiku (27.4.1927) - že se nikdy nedotkl ženy, ale že se jednou už zamiloval za studentských let. Dívka se pravděpodobně jmenovala Anna a Tesla ji potkal v Gospicu na jednom ze svých výletů do rodného města. Tesla s Annou udržoval kontakt a když měla časem dítě, Tesla jí pomáhal se o něj starat, když přišel do New Yorku na přelomu století. Naneštěstí se tento chlapec zajímal o box a hned při svém prvním zápasu zemřel.
Později Teslu také zajímaly ženy, jako například Marguerite Merrington (dramatička a hudební skladatelka, která se nikdy nevdala) a manželka Roberta Johnsona Katharine. Tesla však složil slib celibátu, protože se plně odevzdal vědě a cítil, že by se nemohl dostatečně věnovat svým zájmům pokud by se oženil. Tesla měl také své přítelkyně mezi ženami, které byly často provdány za majetné finančníky. (Anne Morgan - dcera J. Pierpont Morgana, nikdy se nevdala; Ava Astor, manželka Johna Jacoba Astora a paní Corine Robinson, sestra Teddy Roosevelta.
Teslova sexualita nicméně zůstává záhadou. Margaret Cheney ve své biografii zmiňuje, že Tesla mohl být homosexuál. To samé se domnívá Paul Baker ve své knize o Stanfordu Whiteovi. Já sám jsem ale neobjevil žádný důkaz o této domněnce. Věřím, že Tesla se hlavně zajímal o vědu a nevěnoval pozornost žádným heterosexuálním vztahům. Později se u něj objevila náklonnost k městským holubům, zejména pak k jednomu, který byl bílý s hnědými skvrnami na křídlech. Podle Johna O’Neilla k němu měl právě takový vztah jaký může mít muž k ženě.
Byl také ovlivněn buddhistou Sami Vivekanandou a věřil tedy, že může svou sexuální energii v celibátu převést na vyšší schopnosti mozku. Je tedy pravděpodobné, že jako silný příznivec sebezapření a duchovní člověk dokázal veškerou energii přenést na svou práci.

6. Jak se Tesla vyrovnal s velice nepříjemnou situací, kdy ztratil peníze na svůj Wardenclyffský projekt?
Jak jsem již zmínil ve svém článku pro Neobyčejnou vědu v roce 1996, Tesla ztratil peníze pro Wanderclyff. Došly mu finance, protože chtěl postavit daleko větší věž a podepsal kontrakt s J.Pierpontem Morganem. První neshody s Morganem se objevily v srpnu 1901, o pár měsíců později po Morganově návratu z Evropy kvůli panice na Wall Street v roce 1901. O něco později posílá Marconi svou první transatlantickou zprávu a byl proto nazýván prvním králem bezdrátové komunikace. Tesla se snažil zaujmout takové finančníky jako Thomase Fortune Ryana (ředitel společnsoti), Col. Olivera Payna (přítel Johna D. Rockefellera ), Henry Clay Fricka (bývalý přítel Andrew Carnegieho) nebo Jacoba Schiffa (obchodník a akciemi). Chtěl, aby mu sehnali zbývající finance na projekt, ale Morgan všechny jeho snahy přerušil. Především se Morgan obával toho, že nová bezdrátová komunikace ohrozí zájmy jeho společností (General Electric, AT&T). Poté co byl Teslův poslední pokus zmařen v roce 1906, utrpěl pravděpodobně emocionální šok. Po dobu šesti měsíců byl indisponován, ale už od roku 1907 začíná pracovat na novém plánu – vzkřísit průmysl světové telegrafie. Pracoval na vysoce efektivní parní turbíně, aby nahradil benzínový motor v automobilech. Výdaje by se tedy snížily až o několik stovek milionů dolarů. Proto také pokračoval v práci na bezlopatkové turbíně a čerpadlu.
Jako u ostatních nových vynálezů by trvalo dlouho než by se vylepšili. Například když Tesla vynalezl AC polyfázový systém v roce 1883, nebyl tento objev dostatečně demonstrován dokud ho nepoužili C.E.L. Brown a Michael Dobrolowsky pro přenos energie na 100 mílí od Lauffenu do Frankfurtu. O dva roky později byl systém předveden na Světovém veletrhu v Chicagu o další dva roky později byl instalován na Niagarských vodopádech. Takže to trvalo asi 10 let než se vynález dostal na trh. (Moderním příkladem by byl konkord, který léta rychlostí Mach II. Byl sestrojen v polovině padesátých let a v provozu se obejvil až po čtvrt století. )
Tesla pracoval na různých bezlopatkových turbínách v období od 1910 do 1913 spolu s Johnem Hayesem Hammondem Jr. a Thomasem Edisonem v New Yorku. Po začátku první světové války Tesla odstoupil od vývoje částečně také z důvodu právních sporů s Marconi kvůli vynálezu bezdrátového příjimače. Dalším důvodem byla spolupráce s Telefunkem - německým koncernem na dolaďování bezdrátových přijímačů v Tuckertown(New Jersey) a v Savville na Long Islandu NY. V roce 1917 po zničení Wanderclyff se Tesla odstěhoval do Chicaga za prací pro Pyle National. Opět pracoval na turbínách, pak se přesunul do Milwaukee (1919-1922) a nakonec ve Filadelfii spolupracoval s Budd National.
Je jasné, že během osmnácti let, kdy se Tesla pokoušel vylepšit turbíny, vyjednával také s Japonci i s Němci před 1. světovou válkou, aby umístili turbíny do tanků a torpéd. Dále spolupracoval se společnostmi Ford a General Motors a na výstavbě lodí a letadel. Turbína však nikdy nebyla vylepšena natolik, aby byla plně funkční a kompatibilní s existujícími motory. Tesla nikdy nedostal žádnou finanční kompenzaci ta tento vývoj, ale společnosti Pyle National, Allis Chalmers a Budd National mu zaplatili asi 50000 dolarů za jinou dokončenou práci.

Tesla chtěl obnovit projekt Wardenclyffe, když zaplatí veškeré pohledávky. Ve dvacátých a třicátých letech chtěl postavit novou a efektivnější podobu, ale nikdy v podstatě nesehnal dostatek peněz. Měl pouze nakreslené plány a připravené průvodní texty pro Hugo Gernsbacka z časopisu Electrical Experimenter. Tesla se sice úplně nevyrovnal se ztrátou Wardenclyffu, ale zároveň nikdy nepřestal vytvářet další projekty a vynálezy. Naneštěstí se mu nepodařilo plně zprovoznit žádné telegrafické centrum.